Poslední.

Tady to nejde. Poslední věta - bee-smell.blogspot.com .

Dík Tér.

je to Tér. ?

ehm ano je.
Ale kdo to může vědět když ona si sama ještě není jistá?

Jen taková hovadina...

Nepsala jsem dlouho. Důvod mám! (že bych se pro jednou měla na co vymluvit?) V pondělí 21.5. jsem totiž spadla s vázou ze schodů, jela jsem do nemocnice do Příbrami kde mi řekli že mám přeřízlou šlachu a operovali mě. Na kontrole jsem ale stále necítila prst... Takže sem musela jet na revizi operace do Prahy na Vinohrady. Ukázalo se že to pan doktor v Příbrami lehce po*ral, neboť jsem měla přeřízlé šlachy dvě, a ještě dva nervy... byla sem tam čtyři dny a teď sem v Praze u tety a jezdím na převazy, v sobotu už jedu domů kam se už neuvěřitelně těším. Sádru budu mít až do prázdnin ale snad to bude v pořádku.
ŽIJI! :)

Táta taky slavil padesátiny... na dvakrát a bylo to dost zajímavý... :)
Hlavně ta druhá oslava- ta rodinná ... půlku hostů sem vůbec neznala, bratr se značně namazal a hrál na saxofon, snoubenec mojí sestřenice zpíval lidovky svým hlubokým hlasem a já se tomu všemu s kámoškou tlemila (musela jsem si přivést posilu v podobě M.)... úplně jak v nějakým filmu, napadaly mě tam pořád nové a nové náměty na velice ironické povídky.
Ta první- s kamarády byla uvolněnější, pravda ale možná proto jsem si tam připadala jako by mě neustále někdo dusil, jako by se mi všichni smáli... možná proto že sem tak nemožnej člověk.

A je mi patnáct! to je jedna novinka z poslední doby... konečně 24.5... takže ta ruka byl úžasnej dárek, ještě že je levá...

sbohem a šáteček!

Protože si jí zpíval mě, aspoň to tak vypadalo.

NĚCO

Stává se že vás někdo tak dokonale překvapí že nevíte co říct.
Třeba dneska moje máma, řekla mi že zbytečně ztrácím čas.
A víte co?

Má pravdu. Celý svůj dosavadní teenagerovský život jsem ztratila přemýšlením o tom, co budu dělat v budoucnu a upřímně stejně jsem na to zatím nepřišla. Neříkám že jsem nedělala zajímavé věci nebo že můj život byl zatím k ničemu ale kdybych měla za pět minut umřít, na co by po mém odchodu lidé které jsem znala mysleli? Podle mě by to pro ně asi nebyla nic moc velká ztráta protože o mě dohromady ani neví. Víte, vždycky jsem chtěla v životě něco dokázat, něco co by si ostatní zapamatovali, něco chytrého, něco... a jak to tak vypadá strávila jsem pět let hledáním toho NĚČEHO ale najednou na prahu patnácti let jsem si uvědomila že smyslem mého (zatím) krátkého života bylo hledání pravdy kterou zatím ani nemůžu znát.

Měla bych tedy přestat ztrácet čas a něco dělat, ale co?

Možná jste o tom už slyšely, nebo ne, to je fuk, ale na internetu se poslední dobou rozmohly "Before i die" obrázky (nevím jak jinak to nazvat), na každém obrázku je nějaká činnost/věc/místo/dovednost kterou by někdo chtěl dělat/vlastnit/navštívit/umět a vy si z nich (z obrázků) můžete sestavit vlastní předsmrtný seznam, kde budou věci které byste za svůj život chtěly stihnout. Je jasné že je to v reakci na 'plánovaný konec světa' a že jsou ty položky v seznamech z valné většiny dost komerční (např vlastnit celou paletku stínů od chanel, nebo setkat se s one direction) ale najdou se tam i smysluplné věci, takže si takový seznam možná sestavím.... :D
Můžete to koneckonců taky zkusit : http://perfectbucketlist.tumblr.com/

Protože 'Everyday's the first of the rest of your life'.

A jo!