Asi je tam díra do nového světa přičemž dějepis vám ukáže jak skákat do mísy plné dřevěných motýlků s barevnými křídly.

Asi před dvěma dny jsem měla pocit že mám super život a že si ho moc užívám, najednou mám pocit že jsem ten nejdivnější teenager pod sluncem a mám chuť skočit z mostu.

Ne teď vážně.... HALÓ JE NĚKDO DOMA????? mám pocit že v mé hlavě určitě ne.

Chovám se jako malá holky které někdo sebral hračku a vůbec nevím jestli to umím i jinak, mám pocit že všechny kolem sebe pořád zklamávám, že ode mě očekávají mnohem víc než jsem kdy schopná jim dát a zabývám se zbytečnými detaily přičemž se zapomínám věnovat jádru věci, přemyšleli ste někdy o nesmrtelnosti chrousta? já ano pořád, stále si něco plánuju ale pak věnuju každou volnou chvíli tomu, abych zabránila vlastním úmyslům - dokončit něco z mých plánů.... jsem děsná kamarádka, dcera, sestra, vnučka, žačka, COKOLIV!!!!

no už DOST musela sem se vypsat....

Tér.

Nejméně se smrti bojí ti, jejichž život měl největší cenu.

Autorem velmi chytrého citátu v nadpisu je pan J.R.R.Tolkien, osobně mám tušení, že on se smrti asi nebál.
Dost mě děsí že jednou, za pár desítek let prostě usnu a už se neprobudim (to je ta lepší možnost). Asi se ani nebojím toho momentu, ale spíš toho že prostě umřu a... a nic.
Že prostě umřu aniž bych něco dokázala, a nemyslím tím aby o mojí smrti psali v novinách, ale tak že by bylo pár lidí které by to upřímně mrzelo, to že umřu... že už mě nikdy neuvidí.
Jasně, je mi teprv 14 co vím o životě? Upřímně vlastně vůbec nic ale stejně, neděsí vás to občas taky? Že na světě denně umírá tolik lidí a nám je to úplně fuk a že za pár let taky takhle umřem a nic se nestane...

Kdo dočetl až sem bude asi velmi otrlý nebo úplně zfetovanej :) hlavně žijte všichni v míru!!!

Tér.

kresby- pírka

vlastně je to jeden papír a na něm dvě pírka, plus cosi co měl bejt zvětšenej provázek a pokus o zachycení jeho struktury :) no nic moc :D