30. 12. 2011

o knize která nešla popsat a o povídce která nešla dopsat

Nazdar!

Úplně nejdřív bych se chtěla zastavit u knihy kterou jsem dostala k vánocům.
Nechci o ní nic říkat, asi jen že kniha vyšla v roce 2009 a u nás jí vydala mladá fronta.... je tam předmluva Yoko Ono a z větší části jsou tam jen fotky ... zde pár ilustračních fotek:
(omlouvám se za kvalitu ...)






no to je dneska všechno, nevím co bych dál psala... 


ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK!!!!

s láskou Tér.




27. 12. 2011

HO HO HÓÓÓÓÓÓÓÓÓÓÓÓÓÓÓ

No takže první věc co bych chtěla dokončit v tomhle článku je můj čtvrteční výlet do Prahy s jasným cílem vidět rakev pana Havla. Čekali jsme asi hodinu a půl ve frontě která se zdála až nekonečná, nakonec jsme se ale dostali do Vladislavského sálu a tam byla, jistě, nebylo to jako v korei kde zemřel Kimčongil a všichni se tam hroutí a omdlévají, bylo to tiché a smutné ale jsem ráda že jsem tam byla.
O panu Havlovi už víc psát nebudu myslím že už jsem o něm napsala dost a že bychom ho měli nechat klidně spát.

Dnes je 27.12. a já si s potěšením uvědomuju že budu doma ještě celý týden (i s dneškem), což je velice pozitivní.

Nevím co bych vám napsala o vánocích, snad jen že moji příbuzní měli z darů velkou radost a já se tetelila radostí skoro nad každou blbostí co jsem dostala, moje tetelení bylo asi nejtetelivější (to slovo neexistuje, já vím) když jsem získala knihu o Johnu Lennonovi kterou jsem si přála už víc než rok a kterou vám možná někdy ukážu. Pak jsem dostala spoustu věcí na malování s lehkou pobídkou abych se konečně začala této stránce umění (totiž stránce přímo tvořivé a ne jenom pasivně přihlížející)více věnovat a takhle bych mohla pokračovat do nekonečna.... Mimochodem jako dodatečný dárek jsem dostala DVD farmu zvířat o kterém jsem si myslela že není nikde k sehnání, dost dobrej film musim přiznat.

No doufám že sem vás neunudila k smrti dalším ze svých výlevů a že mi odpustíte těch pár minut co ste tu museli strávit, na závěr bych si dovolila píseň kterou snad nikoho neurazím :D


s láskou Tér.

22. 12. 2011

a pak že sníh nebude

Sníh možná bude ale zatím není, doufám že napadne ale to s tím moc nesouvisí.
Vánoce se blíží rychlostí modrého blesku(neptejte se :D )  a já mám pocit že mi všechno protéká mezi prsty jako voda, ne snad že bych měla nějaký velký problémy ale život plyne strašně rychle, stále častěji přemýšlím o tom jestli je něco po smrti a jestli ne dozvím se to včas? Možná že po smrti se převtělíme do něčeho jiného, nebo prostě shnijem a naše mysl s tím hmmm kdo ví?

U nás v Sedlčanech sme naprosto zamrzlí, myslím myšlenkově, první den státního smutku byly na náměstí větnamský trhy (já vim že se to takhle nepíše) tak sem se zasmála, na druhou stranu ale už aspoň máme pietní místo a tak sem tam byla se spolužačkou zapálit svíčku a chvilku sme tam postáli a přemýšleli o životě, pak sme si depresivní náladu spravili v místní kavárně a kupem větnameckých vánočních žároviček za 29 korun českých, který vám večer vyfotim.

Dneska jen krátce, jedeme totiž do prahy poklonit se panu Havlovi, večer napíšu.

s láskou Tér.

19. 12. 2011

inteligence národa českého je často dost na pováženou...

Občas, nebo spíš ne tak zřídka, zkrátka čas od času, mě něco, nějaká poznámka, článek nebo jenom fotka uvrhne do zamyšlení zda jsou češi ještě vůbec v pořádku.
Nemyslím tím ani tak vyjadřování nebo snad nevkus některých našich spoluobčanů, mám na mysli spíše myšlenky které chtějí vyjadřovat, myšlenky co se jim honí hlavou.
Tak například ještě dnes ve 21. století, 22 let po sametové revoluci jsou tady tací, kteří by byli ochotni veřejně prohlásit že za komunistů bylo líp, že ČSSD a levice obecně jsou ti nejlepší a nejpovolanější pro řízení naší země a mám z toho tedy pocit že by byli schopni říct i že medvídek pú je orangutan kdyby jim to někdo jako již zmíněný pan P.( pro nechápavé znovu: pan Paroubek) řekl.


A zrovna dnes jsem měla možnost přesvědčit se že mám pravdu a že inteligence je v čechách něco jako nemoc, řekněme to takhle, dnes a včera celé čechy truchlily za pana Havla což si myslím že má smysl vzhledem k tomu co všechno pro nás udělal. No a na facebooku se objeví dívka která k videu mého kamaráda napíše : (cituji) " Já si stojim za svym...je to komunista..akorád to tu celý zesral.. pořádně o něm nic nevíte..ale všichni pro něj pomalu brečíte.. jako člověka je mi ho možná líto.. ale jako prezidenta NE.." 
Tak teď si to všichni přečteme ještě jednou, a pak znovu a ano je to pravda, ona to tak skutečně myslela, ne jinak. Potěšilo mě že se tam do ní asi 6 lidí systematicky pustilo a jelikož dívka neměla žádný argumenty radši zdrhla, přimnělo mě to přemejšlet o tom jak jsou lidi neinformovaní, nevzdělaní a hloupí, teď nám ta dívka možná přišla vtipná ale až budou jen takovéhle máme tady problém...

s láskou Tér.

18. 12. 2011

...vánoce sou tady, vánoce sou tady kokakolu si déééj a buď nééééj!!!!

Nazdar lidi, nebudete tomu ani věřit ale tohle je můj už desátej článek tady!!!!! (slyším imaginární potlesk) ano, ano já vím sem skvělá....(úklona, pane bože klaním se sama sobě a svému imaginárnímu potlesku!!!!)

Dobře tak radši o něčem jiném. Budou vánoce, ano budou. Já jakožto věčnej zmatkář a nervák jsem si tuto skutečnost uvědomila až když sem se podívala na svůj čoko-adventní kalendář (ty babičky...) a zjistila sem že většina políček už je vyloupených... mám ale to štěstí že už mi chyběj jen čtyři dary (jen...) - pro dvě spolužačky a babičky, všechno ostatní už mám... jak nad tím tak uvažuju asi bych měla koupit i nějakej ozdobnej papír, jinak to nebudu mít do čeho zabalit.... :D Přáníčka míním letos dělat "on my own" k čemuž mě nabudila Silvi a její inspirativní článek o přáníčkách. Fakt nevim kdy to stihnu, ale budu muset :)

Minulý týden ve čtvrtek jsem byla v Drážďanech, jakmile jsem viděla ty "úžasné" vánoční trhy, udělalo se mi lehce mdlo z přeplácaně kýčovitých vánočních ozdob, všudy přítomných němců pojídajících klobásy a popíjející kinder punch a taky z dětí stojících v santovských čepičkách na pódiu a zpívajících " Wir liebe schocholate, wir liebe....". Nakonec sem však ani nevím jak dokázala se svou chabou němčinou koupit medové perníčky, obědnat sobě a spolužačkám hranolky v místním mcdonaldu (při té příležitosti jsem vynalezla nový jazyk - němgličtinu) a pak jsme vesele zakončili výlet v obrovském obchoďáku.

Moje poslední dnešní myšlenka patří exprezidentu panu Václavu Havlovi, který nás dnes už nadobro opustil, dojalo mě že mu na čt1 věnovali celé zpravodajství, dojal mě jeho ve zprávách vysílaný 1. novoroční projev po sametové revoluci a naprosto mě dostala slova jeho blízkého přítele- "...myslím že si lidé skutečně uvědomí co pro ně znamenal teprve teď, když odešel.". Koukala sem pak na "Odcházení" a přemýšlela nad tím vším co dokázal a co mu lidé vyčítali, přemýšlela sem nad ním a dospěla k názoru že kdyby tu nebyl, byli bysme úplně v pr*eli.

s láskou Tér.

26. 11. 2011

Asi je tam díra do nového světa přičemž dějepis vám ukáže jak skákat do mísy plné dřevěných motýlků s barevnými křídly.

Asi před dvěma dny jsem měla pocit že mám super život a že si ho moc užívám, najednou mám pocit že jsem ten nejdivnější teenager pod sluncem a mám chuť skočit z mostu.

Ne teď vážně.... HALÓ JE NĚKDO DOMA????? mám pocit že v mé hlavě určitě ne.
Chovám se jako malá holky které někdo sebral hračku a vůbec nevím jestli to umím i jinak, mám pocit že všechny kolem sebe pořád zklamávám, že ode mě očekávají mnohem víc než jsem kdy schopná jim dát a zabývám se zbytečnými detaily přičemž se zapomínám věnovat jádru věci, přemyšleli ste někdy o nesmrtelnosti chrousta? já ano pořád, stále si něco plánuju ale pak věnuju každou volnou chvíli tomu, abych zabránila vlastním úmyslům - dokončit něco z mých plánů.... jsem děsná kamarádka, dcera, sestra, vnučka, žačka, COKOLIV!!!!

no už DOST musela sem se vypsat....

Tér.

20. 11. 2011

Nejméně se smrti bojí ti, jejichž život měl největší cenu.

Autorem velmi chytrého citátu v nadpisu je pan J.R.R.Tolkien, osobně mám tušení, že on se smrti asi nebál.
Dost mě děsí že jednou, za pár desítek let prostě usnu a už se neprobudim (to je ta lepší možnost). Asi se ani nebojím toho momentu, ale spíš toho že prostě umřu a... a nic.
Že prostě umřu aniž bych něco dokázala, a nemyslím tím aby o mojí smrti psali v novinách, ale tak že by bylo pár lidí které by to upřímně mrzelo, to že umřu... že už mě nikdy neuvidí.
Jasně, je mi teprv 14 co vím o životě? Upřímně vlastně vůbec nic ale stejně, neděsí vás to občas taky? Že na světě denně umírá tolik lidí a nám je to úplně fuk a že za pár let taky takhle umřem a nic se nestane...

Kdo dočetl až sem bude asi velmi otrlý nebo úplně zfetovanej :) hlavně žijte všichni v míru!!!

Tér.

kresby- pírka

vlastně je to jeden papír a na něm dvě pírka, plus cosi co měl bejt zvětšenej provázek a pokus o zachycení jeho struktury :) no nic moc :D

25. 10. 2011

mít ten pocit

Když se v příběhu (knížce, filmu) vyskytne situace kdy má někdo pocit že bude všechno v pohodě většinou to tak v pokračování příběhu i bude.
Když má člověk ten pocit že je všechno v pořádku a v budoucnosti to bude určitě ještě lepší, většinou je výsledek naprostý opak toho všeho, ve skutečnosti totiž nic není tak jednoduché jako zmačkat nepovedenou kapitolu a hodit jí do krbu koše nebo do lví tlamy.
Mimochodem do lví tlamy jsem ještě nikdy nic nehodila, ráda bych to ovšem zkusila, pokud s tím má kdokoliv z vás nějaké zkušenosti dejte vědět do komentářů.
Doufám že vám nevadí že sem o tom začala a že budu taky pokračovat, ale obávám se, opravdu vážně se obávám že sem naprosto zabředla do kanálů a bažin lidské všednosti a z toho taky plyne nutnost napsat sem na blog.
Ale nechme toho chci jen ještě dodat že kdyby měl někdo nápad na nějaké vhodné psavé téma povídky, či jiného útvaru, dejte vědět do komentářů :)

Asi před třema týdny byl designblok kde sem samozřejmě BYLA a dám sem asi tři fotky, neboť víc jich snad ani nemám, s lítostí ovšem oznamuju že se mi to loni líbilo mnohem víc!!!
To nejlepší ale bylo když sme potkali Maxima Velčovského přičemž já miluju jeho vlasy :)


no a teď ty fotky




dobře, jsou čtyři :).
Tér

2. 10. 2011

Lidi jako John Lennon(zahrňme do toho rovnou i Beatles, ať jsme přesní) jsou blbý v tom že když už si myslíte že vás období jejich slepého zbožňování přešlo, objeví se najednou písnička kterou přece musíte milovat i kdybyste nechtěli...

20. 9. 2011