Asi je tam díra do nového světa přičemž dějepis vám ukáže jak skákat do mísy plné dřevěných motýlků s barevnými křídly.

Asi před dvěma dny jsem měla pocit že mám super život a že si ho moc užívám, najednou mám pocit že jsem ten nejdivnější teenager pod sluncem a mám chuť skočit z mostu.

Ne teď vážně.... HALÓ JE NĚKDO DOMA????? mám pocit že v mé hlavě určitě ne.

Chovám se jako malá holky které někdo sebral hračku a vůbec nevím jestli to umím i jinak, mám pocit že všechny kolem sebe pořád zklamávám, že ode mě očekávají mnohem víc než jsem kdy schopná jim dát a zabývám se zbytečnými detaily přičemž se zapomínám věnovat jádru věci, přemyšleli ste někdy o nesmrtelnosti chrousta? já ano pořád, stále si něco plánuju ale pak věnuju každou volnou chvíli tomu, abych zabránila vlastním úmyslům - dokončit něco z mých plánů.... jsem děsná kamarádka, dcera, sestra, vnučka, žačka, COKOLIV!!!!

no už DOST musela sem se vypsat....

Tér.