22. 12. 2011

a pak že sníh nebude

Sníh možná bude ale zatím není, doufám že napadne ale to s tím moc nesouvisí.
Vánoce se blíží rychlostí modrého blesku(neptejte se :D )  a já mám pocit že mi všechno protéká mezi prsty jako voda, ne snad že bych měla nějaký velký problémy ale život plyne strašně rychle, stále častěji přemýšlím o tom jestli je něco po smrti a jestli ne dozvím se to včas? Možná že po smrti se převtělíme do něčeho jiného, nebo prostě shnijem a naše mysl s tím hmmm kdo ví?

U nás v Sedlčanech sme naprosto zamrzlí, myslím myšlenkově, první den státního smutku byly na náměstí větnamský trhy (já vim že se to takhle nepíše) tak sem se zasmála, na druhou stranu ale už aspoň máme pietní místo a tak sem tam byla se spolužačkou zapálit svíčku a chvilku sme tam postáli a přemýšleli o životě, pak sme si depresivní náladu spravili v místní kavárně a kupem větnameckých vánočních žároviček za 29 korun českých, který vám večer vyfotim.

Dneska jen krátce, jedeme totiž do prahy poklonit se panu Havlovi, večer napíšu.

s láskou Tér.

1 komentář:

a co si myslíš ty?