letět.

Chtít se vznést a letět jako pták, zírat z okna a představovat si smrt. Přesvědčovat lidi o své pravdě z čistého přesvědčení že pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí. Uvědomit si že tvá pravda není ta nejideálnější, měnit proto názor a vidět vítězoslavné úšklebky na rtech, vědět ale žes udělala správnou věc.

Začala sem psát svou povídku do soutěže, začátek je dost abstraktní (něco jako první odstavec, vyjádření pocitů) ale asi nakonec změním téma... bude to o sebevraždě ale ne z důvodu smrti blízkého člověka, bude z důvodu nesnesitelnosti života, z víry v nesmyslnost bytí ... no možná to tam nakonec ani nepošlu, kdo ví...

Dneska sem se zase úspěšně vyhnula referátu o Titaniku... musím ho na zítra předělat, neboť to co sem chtěla přečíst (respektive přednést), bylo fakt slabý, bída s nouzí, trapas... no navíc já mám referát jen o tom filmu (který se mi vůbec nelíbil, neustále sem to přetáčela ... nudila sem se), spolužačka měla referát o opravdovým Titaniku a já mám ten film, problém je v tom že ta spolužačka to měla na půl hodiny a já tam teď se svým dvouminutovým povídáním přijít nemůžu... nechci zklamat i tu poslední učitelku která mě má ještě ráda... na angličtině mi docela záleží.

Protože sem asi duší hippík :D

Protože i přes ten oheň v textu, umí mě naprosto uklidnit.

"Snažme se žít tak, aby naší smrti litoval i majitel pohřebního ústavu."

Mark Twain