14. 3. 2012

Skřítek a sluníčko.

Naštěstí už mám recitační soutěž za sebou (bez postupu samozřejmě) a teď se můžu soustředit na jiný věci... třeba na divadlo, na psaní a na školu. To poslední sem myslela smrtelně vážně! Možná že je to jen nezvyk ale ty dvě trojky co sem dostala na vízo a průměry který mi z některých předmětů vycházej mě nutí k mlácení hlavou o zeď... ne nebudu jaderný fyzik ani ubohý, chudý učitel matematiky a proto matiku ani fyziku potřebovat nebudu, nedostanu se ale na vejšku jestli bude povinná matura z matiky a já jí neudělám že?! (Nejsem na tom zas tak špatně jak to asi vypadá ale nejsem na tom upřímně ani nijak hvězdně.)
Takže sem si pod návalem školní snahy udělala úkol z němčiny, aneb odporný překlad naprosto nesmyslného textu o práci jisté paní, která umí faxovat, i když se faxy skoro nepoužívaj (to tam ale nebylo...asi nás prostě potřebovali naučit slovo fax které je jednoduše Fax :/ ten jazyk nechápu)

Dneska po škole sem byla na tréninku (hraju floorball) a dostalo se mi naprosto nevídané pochvaly od spolužáka, který taky hraje a kterého sem bránila. Ten kluk hraje samozřejmě v klučičím družstvu ale protože nás bylo málo hrál s náma. Nechci řešit pochvalu, chci řešit kluka. Vždycky sem měla pocit že je to kluk co sou mu úplně jedno nějaký namyšlený fotbalisti (hraje se mnou mimochodem i na piáno) a všelijaký klučičí nedostatky postrádá, že je to zkrátka skvělej kámoš. Ale dneska (tak jako už několikrát) se ukázal můj velký omyl, ten kluk s námi totiž hraje jen aby si dokázal že to umí. Je moc smutný že si musí něco dokazovat a je to o dost smutnější že si to dokazuje přes nás (čti: 'přes náš ubohý pseudotým'). Nechal se dokonce přemlouvat aby s námi dneska hrál, což byla sranda, věděl totiž že musí hrát- jinak bysme hráli tři na čtyři, tak šel druhému týmu pro dresy ale že hrát nebude, dresy přinesl čtyři (i když byly potřeba jen tři že!?)  a sedl si na lavičku. Holky ho vážně prosily až nakonec náš guru svolil... je to zajímavej kluk.
Ani nevíte jakou jsem měla radost když sme je porazily.

Naše drahá třídní nám oznámila že je vyhlášená literární soutěž která trvá do 30.dubna a že není tématicky omezená. Jediné omezení je : poezie - max. 4 básně a povídky- max 5 listů A4.
Chtěla bych se zapojit, měla bych aspoň záminku něco napsat ale vůbec nic mě nenapadá, kdybyste měly někdo nějakej super filosofickej námět na povídku a chtěly byste se podělit budu nadšením padat ze židle.


Protože je nejlepší ze všech, vyrovná se tomu jen soundtrack z 2. části sedmého dílu, a to jen trochu:)

Pokud se chcete zasmát zavítejte na Krásná.cz já to udělala a už je po depresích... spolehlivě rozesmějí hlavně ta 'hrozně důležitá témata' :D.

4 komentáře:

  1. nám zas fyzikář pořád říká, že až budem maturovat, tak už bude povinná maturita z fyziky, přijde mu to hrozně vtipný,ale mě ani ne.
    žlutý den jsem už dlouho neměla!

    OdpovědětVymazat
  2. pláč a smích spojujou asi nejvíc, vždycky je to takový emotivní nějak, a když si u toho ještě říkáte věci který byste jinak vubec neřekly nikomu.. tak je to absolutně úžasný

    OdpovědětVymazat
  3. Já taky měla dvě trojky na výzo (by the way tvrdé y) a to byl sakra nezvyk. A tak teď musím makat. Úkoly jsou občas dost na houby. Všechny ty úkoly co vyplývají z učebnic do cizích jazyků. Takoví kluci jsou, prostě ostatním a sobě musí neustále dokazovat o co jsou lepší. Kašli na to a zkus mu to odpustit, oni jsou prostě takoví;)

    OdpovědětVymazat
  4. Jo kluci překvapovat umí a řeknu ti, většinou ty jejich překvapení ráda nemám;D
    Vzdávám vysvětlování, že neumím psát. Takže jednoduše díky.

    OdpovědětVymazat

a co si myslíš ty?